Canal du Midi - technický zázrak z doby Ludvíka XIV.

  • © Atout France/Eric Bascoul

Canal du Midi - technický zázrak z doby Ludvíka XIV. 11120 Somail fr

Canal du Midi

První lodě se na Canal du Midi objevily v roce 1681 po jeho otevření. Kanál, 300 let stará unikátní technická památka, byl zařazen na seznam světového dědictví UNESCO v roce 1996. Jeho zakladatel Pierre-Paul RIQUET touto stavbou realizoval sen mnoha generací, který snili již Římané – spojit Středozemní moře s Atlantským oceánem. Kanál od 17. století sloužil zejména pro přepravu zboží, dnes kanál slouží zejména rekreačním účelům, ve stínu platanů se po něm projíždějí obytné a výletní lodě a v jeho okolí korzují lidé na pěších výletech i na kolech.

Po cestě určitě ochutnejte typické jídlo cassoulet ve městě Castelnaudary, pokochejte se planinami v okolí Lauragais, kde se pěstují slunečnice a pšenice, zajďte si do malých vesnic v okolí (čím menší a neznámější, tím pohostinnější) a nechte se unést kouzlem malých uliček v růžovém městě Toulouse.

Pierre-Paul RIQUET se ve svých 58 letech pustil do uskutečnění do té doby fantastické myšlenky, se kterou koketoval již jeho otec a několik dalších generací – v 17. století v době panování Ludvíka XIV. s pomocí tehdy známých technických prostředků vytvořil systém napájení pro umělý tok vody o délce 240 km, šířce 10-20m a hloubce 2m, který spojuje řeku Garonnu a tedy Atlantik se Středozemním mořem. Stavba Královského kanálu dvou moří (Canal Royal des Deux Mers), jak se mu také přeznívá, nebyla jednoduchá a ani levná. Projekt v tehdejší době musel schválit ministr Colbert, který sice okamžitě pochopil ekonomické výhody takévé stavby, ale take dokázal spočítat náklady na její stavbu a podporu státu podmínil složením kauce a zárukou ve výši celého majetku ze strany Riqueta. Vyjednávání se státem o podmínkách trvala celé 4 roky, protože o projekt se zajímali i další konkurenti, než získal Riqet povolení ke stavbě. Paul Riquet se zavázal financovat na své náklady výkopové práce pro zkušební kanál, který měl dokázat, že svedení vody z Černé hory do centrální nádrže bude fungovat. Po jeho dokončení a otestování pak již měl volné ruce pro stavbu dalších etap.

V roce 1667 se započalo se stavbou v té době největší umělé nádrže ve Francii, Saint-Ferréol (30m vysoká hráz), která byla ukončena v roce 1672 a byla do ní svedena voda z Černých hor. Práce na samotném kanálu byly rozděleny do 3 etap. Úsek z Toulouse do Trèbes financoval Riquet z vlasních zdrojů a začaly na několika místech zároveň v roce 1666. Po dokončení tohoto úseku do něj byla hned napuštěna voda a úsek začal sloužit jako vodní cesta s pravidelnou dopravou mezi Toulouse a Castelnaudary. Druhý úsek z Trèbes k Etang de Thau se začal stavět v roce 1668. Třetí úsek pak zahrnoval stavbu přístavu v Sète, který umožnil městu velký rozvoj až do dnešní podoby. Finance od státu ale nakonec nedosahly slíbené výše, Riquet proto v podstatě celou stavbu financovat z vlasních prostředků a doslova se zruinoval. Kanál byl dokončen po pouhých 14 letech prací, několik měsíců po smrti svého stavitele, který do něho investoval veškeré své prostředky i celý svůj život. Práce po jeho smrti převzal architekt Vauban, dvorní architekt krále Ludvíka XIV. a Riquetův velký obdivovatel, a kanál byl slavnostně otevřen 24. května 1681, kdy královská loď proplula slavnou kaskádu 9 zdymadel Foserannes v Béziers. V dalších letech bylo dílo doplňováno o další mostní kanály, zdymadla a vodovody i novou přehradu, protože ta původní již nestačila pokrývat potřeby vody po vybudování spojovacího kanálu Robine. V letech 1787-1810 byly např. dokončeny stavební práce, které kanál dovedly do katarského města Carcassonne. Kanál Francii pomohl upevnit moc nejen na obchodním poli, byl politickou i strategickou zbraní a přinesl revoluci do obchodu mezi oběma moři. Riquet řídil při stavbě více než 12 000 dělníků na různých místech po dobu 14 let, během kterých odvezli ze “strouhy” (strouha se francouzsky řekne rigole) přes 7 millionů metrů krychlových půdy a vystavěli 328 na svou dobu neuvěřitelných, téměř uměleckých stavebních děl. Práce na kanálu měla i sociální dopad: Riquet zavedl pro své zaměstanance/dělníky měsíční platy, výplatu za svátky a založil sociální systém.

Kanál vede v některých úsecích obzvlášť náročným terénem nezřídka s velkým převýšením, který zapříčinil nutnost vystavět na jeho toku výjimečná impozantní vodní díla: přes 60 zdymadel, z nichž nejvýznamější je soustava 9 zdymadel v Béziers, která lodím umožňuje překonat prudké stoupání, 130 mostů, z nichž ty úplně původní jsou klenuté - poznáte je podle tvaru « ohnutého neboli oslího hřbetu », odvodňující postranní kanály pro odvod vody při povodních. Naprostou novinkou byly úseky kanálu, které vedly po mostě (pont-canal). Aquaduc de Répudre byl první Eropě a jediný, který byl postaven ještě za života Riqueta, ale na kanále jich je celkem 49. Dalším technickým zázrakém své doby byl tunel pod horou (tunnel du Malpas), kudy kanál vede, nebo speciální kruhové zdymadlo, jakýsi kruhový objezd (écluse ronde d´Agde) z let 1679-80, který je dodnes jediný svého druhu na světě. Lodím možňuje nejen překonat převýšení, ale také odbočit, a mimo to i kontrolovat přítok vody z několika směrů. Všechny stavby (domy strážců zdymadel, původné hostince, konírny i kaple) v okolí kanálu mají jednotný styl, původní mosty jsou kamenné, úzké a klenuté s malým “otvrorem” pro lodi. Velké lodě byly až do konce 19. století po kanálu taženy zvířaty, nejčastěji koňmi, dnes po těchto tažných (koníčkovacích) stezkách vedou cyklotrasy podél kanálu.

Lodní doprava pro obchodní účely byla na kanálu zastavena v roce 1980 a od té doby kanál slouží již jen rekreačním lodím. Již od počátku provozu od roku 1681 do roku 1858 jezdila po kanále pravidelná doprava Poštovní lodí (Barque de Poste), která dopravovala poštu i pasažéry mezi Toulouse a Agde a později Baucaire. Celá cesta dlouhá 240 km trvala pouhé 4 dny a zajištovala ve své době nevídaný komfort a bezpečnost. Lodě měly speciálně uzpůsobený tvar trupu (15m na délku a 3,8m na šířku). Na trase byly tažené 1-2 koňmi ze břehu - pohybovaly se rychlostí max. 8km/hod a neprojížděly časové náročná zdymadla, ale cestující si přenesli si svá zavazadla a přesedli na loď nad nebo pod zdymadlem. Mezi zhruba 25 zdymadly na kanále tak jezdila flotila asi 40 lodí. Oběd, večeře a nocleh byly vždy zajištěny na břehu v blízkosti kanálu (přístav, zdymadlo). Na palubu lodi se v té době vešlo asi 50 cestujících (40 míst na sezení), kteří si mohli vybrat mezi salonem první třídy na přídi nebo společnou velkou místností ve středu lodi. Na lodi se nacházela také latrína a technické místnosti pro obsluhu. Postupně se ale doba plavby zkrátila až na pouhých 36 hodin v roce 1834 - cestovalo se rychlostí 10km/hod. ve dne i v noci a často se měnili tažní koně i samotné lodě. Poštovní lodě ročně přepravily 100 000 pasažérů. Dnes, kdy je maximální povolená rychlost s motorovou lodí 8km/hod., je na stejnou trasu potřeba nejméně 6 dní. Služba Poštovní lodi byla zrušena v roce 1858, kdy přestala být díky zavedení rychlejší železniční dopravy konkurenceschopná.

Na obsluze kanálu a jeho technických zařízení i v administrativních pozicích pracuje po celý rok 350 osob. Obsluha zdymadel je jednou z nejpopulárnějších prací, i když velmi náročná. Obsluhu je potřeba zajištovat 7 dní v týdnu někdy i 11 hodin denně. “Zdymadláři” bydlí ve zdymadlových domcích, které mají od státu k bezplatnému užívání. Provoz zdymadel je většinou časově regulován, nahoru i dolů se jezdí v určitých časových intervalech. Do zdymadla se vejdou 2-4 lodě a průjezd zdymadla trvá cca 20 minut, pokud zdymadláři dokážete pomoci, můžete čas zkrátit až na polovinu. Obsluha zdymadla má často i roli školitele, protože začátečníci si na prvním zdymadle často neví rady. Nezapomeňte zamávat kloboukem na pozdrav jak obsluze zdymadla, tak přihlížejícím pěším, pro které je průjezd lodí velkou atrakcí. Od listopadu do ledna, kdy je na kanále minimální provoz, se provádí údržba a čištění – opravy podvodních zařízení, zdymadlových vrat, čištění dna kanálu a pod. Za tímto účelem se jednotlivé úseky odvodňují.

Pronájem obytných lodí (výběr):

Nicols: www.nicols.com
Locaboat : www.locaboat.cz
France Fluviale : www.francefluviale.com
Le Boat (Crown Blue Line, Connoisseur a Emerald Star) www.leboat.fr
Caminav : www.caminav.com
FPP: www.prazdninynalodi.cz